Při nálezu kroužkovaného ptáka (nebo pouze nohy s kroužkem, popř. samotného kroužku) je třeba především zcela přesně zapsat identifikační číslo kroužku (nejlépe je celý kroužek narovnat na plocho a přilepit na dopis) a dále uvést všechny důležité údaje : datum nálezu, místo nálezu, okolnosti nálezu (zda byl pták nalezen mrtev, střelen, zabit o dráty, usmrcen dopravním prostředkem atp.), případně o který druh ptáka šlo. Nezapomeňte uvést Vaši adresu pro možnost podání písemné zprávy s údaji o nalezeném ptáku.
Pozor na chovatelské kroužky !! Zatímco ornitologické kroužky jsou vždy rozeviratelné, chovatelské kroužky jsou celistvé válečky s ražbou ven, některé jsou potaženy umělou hmotou. Evidenci těchto kroužků kroužkovací stanice nevede, je zapotřebí se obrátit na nejbližší pobočku Českého svazu chovatelů, popř. přímo na ústředí.
Společnost spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea Praha je neziskovou organizací, řádně zaregistrovanou právnickou osobou podle zákona o sdružování občanů č. 83/1990 Sb.
Cílem činnosti společnosti je výzkum, ekologie, ochrana a popularizace ptactva na základě značení ptáků a sledování jejich pohybů.
Přihláška do společnosti
V rámci 26. aktivu kroužkovatelů, který se konal ve dnech 17. a 18. listopadu 2007 v Litomyšli proběhla 7. valná hromada Společnosti spolupracovníků kroužkovací stanice Národního Muzea cage pour oiseaux.
Valná hromada se uskutečnila dle platných stanov jako náhradní valná hromada s celkovým počtem 98 přítomných členů a byla volební. Na další tříleté období byl zvolen nový výbor společnosti ve složení:
Ing. Jan Matouš, předseda, RNDr. Jiří Horáček. místopředseda, Mgr. Peter Adamík, Mgr. Václav Beran, Martin Brejška, Tomáš Diviš, Mgr. David Hořák, Miroslav Jelínek, RNDr. Jiří Šebestián, Mgr. Lubor Urbánek, Ing. Přemysl Vaněk
a kontrolní a revizní komise ve složení:
Mgr. Martin Pudil, předseda, MUDr. Tomáš Pichlík, Mgr. Lukáš Viktora.
Valná hromada schválila členský příspěvek na rok 2008 ve výši 650,- Kč.Členský příspěvek zahrnuje platbu za 1 výtisk Atlasu migrace ČR a Slovenska.
Dále valná hromada schválila změnu stanov společnosti. Předkládáme Vám změny stanov dle jednotlivých bodů a úplné znění stanov.
Další informace jsou v usnesení z 7. valné hromady.
Jan Matouš
předseda společnosti
Nárazové sítě a pružinové váhy PESOLA
Prodej pouze pro oprávněné osoby !!!
Objednávky a prodej:
Ing. Jan Rosmus, Verdunská 9, 160 00 Praha 6
Tel.: 602 938 456 (večer domů: 222 932 117) E-mail: rosmus@email.cz
Do 1.12.2008 jsem v zahraničí. Objednávejte prosím po 1.12.2008
Většinu sítí a vah PESOLA můžete obdržet do několika dnů po objednání.
Nárazové sítě ceník z 21.11.2008
Ceny jsou včetně 19% DPH
Nabízím též
Kroužkovací stanice Národního muzea Praha
Hornoměcholupská 34
Praha 10 - Hostivař
102 00
Telefon / fax: 271 961 256
e-mail: birdringczp@vol.cz
Společnost spolupracovníků
Kroužkovací stanice Národního muzea Praha
Hornoměcholupská 34
Praha 10 - Hostivař
102 00
Telefon/fax: 271 961 256
e-mail: mat454@volny.cz
IČO: 265 33 944
DIČ: CZ 265 33 944
bankovní spojení: ČSOB a.s. - č.ú.: 195161305 / 0300
sekretariát společnosti:
Jan Matouš
Tel.: 602 318 877
Orgány společnosti spolupracovníků Kroužkovací stanice
Nové představenstvo, které bylo zvoleno na 7. valné hromadě
17.11.2007 v Litomyšli
Nová kontrolní komise zvolená na 7. valné hromadě
17.11.2007 v Litomyšli
Ceci est la version HTML du fichier http://krouzkovaniptaku.cz/dokumenty/zpravyras_2-2010.pdf. Lorsque Google explore le Web, il crée automatiquement une version HTML des documents récupérés.
Astuce : Pour trouver rapidement votre terme de recherche sur cette page, appuyez sur Ctrl+F ou sur ⌘+F (Mac), puis utilisez la barre de recherche.
Page 1
2/2010ZPRÁVY RAS1Zdeněk ValešRAS (Retraping Adult for Survival) volněpřeloženo jako opakovaný odchyt dospělýchjedinců pro určení míry přežívání, jekroužkovací projekt, který je založen nazpětných odchytech hnízdících ptáků na téželokalitě. V loňském roce byl projekt zahájen iv České republice. Je potěšitelné, že většinakroužkovatelů v tomto roce pokračovala vesvých projektech a zároveň se zvýšil jak početprojektů, tak i počet sledovaných ptačích druhů.Úvodem se ještě krátce vrátím k roku 2009.Vzhledem k tomu, že někteří kroužkovatelézaslali svá data zpětně až v tomto roce, rozšířilse nakonec počet jednotlivých projektů v roce2009 ze 14 na 20! V rámci projektu RASbylo okroužkováno či kontrolováno 2461dospělých jedinců 10 druhů. To představuje 6%všech dospělých ptáků kroužkovaných vhnízdní době. Do prvního ročníku se zapojilo28 kroužkovatelů.V roce 2010 zatím evidujeme 29 projektů 13druhů. Přes nárůst projektů celkový početodchycených či kontrolovaných dospělýchjedinců klesl na 1885. Bylo to zapříčiněnozejména poklesem počtu odchycených dospělcůbřehule říční. Na některých lokalitách bylzaznamenán výrazný úbytek hnízdících jedinců.V Polešovicích (UH) odhadl J. SviečkaROČENKA12/2010Zprávy RASRetraping Adults for SurvivalOpakovaný odchyt dospělců pro určení míry přežíváníProjekt RAS vesvém druhém roceObsah 2. čísla Zpráv RASRAS v roce 2010… 1 - 3Otázky a odpovědi k RAS … 4Projekt: lejsek bělokrký … 5 - 8Hnízdní období … 9Zprávy z projektů … 10 - 12Foto: Petr Kunčík
Page 2
ZPRÁVYRAS20102ZPRÁVY RASs P. Pavelčíkem, že počet hnízdních párůpoklesl o polovinu ve srovnání s předchozímrokem. Na zlomky populace se snížil počet ive Slepoticích (PA) nebo u Litně (BE). Budezajímavé sledovat, zda bude tento trendpokračovat i v dalších letech. Přesto zůstávábřehule nejpočetněji kroužkovaným druhemv rámci projektu RAS (1066 ad.) . V roce 2010se počet projektů věnovaných tomuto druhuzvýšil na osm. Břehulím se dlouhodobě věnujetaké Petr Heneberg, který z odchytů v pískovněu Pouzdřan (BV), kde kroužkuje společněs Josefem Chytilem, zaslal soubor dat jižod roku 2005.Tři nové projekty přibyly u vlaštovky obecnédíky Václavovi Jelínkovi a JaroslavoviCepákovi, jeden u krutihlava obecného (KarelPithart) a cvrčilky zelené (Karel Pithart). I kdyžtady nelze mluvit o novém projektu, protožedata pro RAS zaslal Karel Pithart už i za rok2009, od kdy se systematickému odchytucvrčilek zelených na lokalitě u Bříství (NB)věnuje.Nově přibyly do seznamu druhů zahrnutýchdo RAS budníček lesní (tři projekty JaroslavaKubíčka) a cvrčilka říční (Karel Novotný),králíček obecný (Zdeněk Valeš) a linduška lesní(Jiří Vaník).Jako další monitorovací programy má RASdlouhodobý charakter a tak vyhodnocení mírypřežívání nás čeká ještě za dlouhou dobu.I když je pravda. že v současné době jiževidujeme tři projekty, od nichž máme dataza více let. Je to dáno tím, že nám kroužko-vatelé, kteří sevěnují dlouhodoběvybranému druhu,zaslali i svá staršíucelená data. Zají-mavý je zejménaprojekt Petra Pro-cházky, který spo-lečně s MilicouPožgayovou a Vá-clavem Jelínkem sle-duje rákosníka vel-kého na Mutěni-ckých rybnících.Díky systematické-mu výzkumu, zahájí tento projekt v příštím rocejiž pátou sezónu.Rozmístění RAS lokalit: červené - 2009, zelené - nové odroku 2010
Page 3
ZPRÁVYRAS2010ZPRÁVY RAS3Projektč.KroužkovatelPtačí druh200920101Petr Procházka, Milica Požgayová, Václav Jelínekrákosník velký++2Michal Pešata, Vladimír Lemberkbřehule říční++3Jiří Sviečka, Petr Pavelčíkbřehule říční++4Jaroslav Veselý, Zdeněk Valeš, František Novák,Pavel Kolman, Jiří Frenzlbřehule říční++5Jiří Sviečkacvrčilka zelená++6Jiří Brožekbramborníček hnědý++7Jiří Brožekledňáček říční++8Pavel Čechledňáček říční++9Jan Růžička, Aleš Hampl, Petr Havelvlaštovka obecná++10Jaroslav Cepák a kol.vlaštovka obecná++11Jan Stříteskýlejsek bělokrký++12Vojtěch Volfvrabec domácí++13Jiří Mikšíčekbrhlík lesní±14Jiří Vaník, Miroslav Horákkrutihlav obecný++15Jiří Vaníklinduška lesní-+16Karel Pithartcvrčilka zelená++17Karel Pithartkrutihlav obecný-+18Zdeněk Valeškrálíček obecný-+19Karel Novotnýcvrčilka říční-+20-22 Jaroslav Kubíčekbudníček lesní-+23Jiří Sviečka, Petr Pavelčíkbřehule říční++24Petr Heneberg, Josef Chytilbřehule říční++25-28 Petr Henebergbřehule říční++29Jaroslav Cepákvlaštovka obecná-+30-31 Václav Jelínekvlaštovka obecná-+
Page 4
ZPRÁVYRAS20104ZPRÁVY RASZapočítávájí se kroužkovaní juvenilní jedincia mláďata na hnízdě do celkového počtunově odchycených jedinců?V první řadě musím připomenout, že celýprojekt je zaměřen pouze na populaci dospělýchjedinců. Sice je doporučeno chytat na lokalitě ijuvenilní jedince či kroužkovat mláďata nahnízdě, ale do samotného projektu se tato datajiž nezapočítávají. Mají ale velký význam prozjišťování filopatrie a pohnízdního rozptylumláďat. Do celkového počtu nově odchy-cených jedinců započítáváme pouze nověokroužkované dospělce nebo odchycená loňskámláďata, která mohla být již okroužkována vminulém roce. Do zpětných odchytů pakzapisujeme jedince 3K a starší, avšak pouzejedince, kteří již byli zaznamenáni v minulýchročnících projektu RAS. V prvním roce projektujsou všichni odchycení dospělý jedinci is kroužky zapsáni jako nově odchyceni.Když se mi některý rok nepodaří odchytitminimální počet jedinců, znamená to ukon-čení projektu?Může se stát, že některý rok odchytítenedostatečný počet dospělých jedinců. Pokud tonení z důvodu, že sledovaný druh z lokalityvymizel, není tento dílčí neúspěch důvodemk ukončení projektu, i když to zkomplikujevyhodnocení míry přežívání. Teoreticky je alemožné tento rok vynechat a hodnotit pak mírupřežívání ve dvouleté periodě. Jen je zapotřebísledovat dostatečně velkou populaci, kde se dařízpětně odchytávat již okroužkované jedince.U projektů, kde se vám daří dlouhodoběji chytatpouze minimální množství dospělých jedinců(pozn. nově po dohodě s KSNM 10 samců), jepak lepší buď rozšířit studijní plochu, nebo sezaměřit na jiný druh.Chtěl bych zahájit projekt RAS ve většímlesním celku. Jak mám ohraničit studijnípochu?Je samozřejmě lepší provádět projekt RASv izolovaných lesících či ohraničených typechlesa. Ale pokud se taková lokalita ve vašíblízkosti nenachází, je možné definovat studijníplochu i ve větších lesních celcích. Využijtek tomu přírodních hranic:řek, potoků, údolí, luk,vysokých skal atd. Pokud ani toto není možné,lze si studijní plochu označit určitýmibarevnými značkami po obvodu. Zároveň jedobré si vytvořit značení, které napomáháv navigaci na lokalitě, k mapování párů a určeníodchytových míst. Lze vytvořit síť označenýchstromů, například po 100m. I když v současnédobě se spíše využívá map v GPS navigačníchpřístrojích.Rozhodl jsem se zahájit RAS u rákosníkůobecných. Ale na okolních rybnících sevyskytují tak po 5-10 párech. Mohu do studiezapočítat více odchytových míst?Rákosník obecný je druh, který je dobřemapován projektem CES, a není protoprioritním druhem pro RAS. Přesto je možnéprojekt zahájit. Samozřejmě je možné chytatna několika blízkých rybnících. Jen je nutnézapočítat do zvolené studijní plochy všechnyrybníčky s rákosím a místa , kde se rákosníkobecný může vyskytovat. Preferována jecelistvá studijní plocha.Chtěl bych začít s projektem RAS, ale mámobavu, že se mi nepodaří odchytit dostatečnýpočet dospělých jedinců.Společně s pracovníky Kroužkovací stanice NMjsme se dohodli, že minimálním počtemodchycených dospělých jedinců může být 10samců, za předpokladu, že celková populacena lokalitě čítá 20 - 30 párů. Je ale stáležádoucí, aby počet chytaných dospělců byl conejvyšší, neboť pouze potom lze získatdostatečně přesná data pro vyhodnocení mírypřežívání u jednotlivých druhů.Otázky a odpovědi k projektu RAS
Page 5
ZPRÁVYRAS2009ZPRÁVY RAS5Jan Stříteský, Vrahovická 162, 798 11 ProstějovSvým způsobem života patří lejsek bělokrkýv době rozmnožování mezi vhodné druhy provýzkumný projekt RAS. Hnízdí převážně vestarých prosvětlených listnatých a smíšenýchporostech situovaných jižním směrem. Jedutinovým hnízdičem a velice rád a ochotněobsazuje umělé dutiny. Hnízdí jednou ročně odtřetí dekády dubna do konce června.Vojenský újezd Březina leží v severovýchodníčásti Drahanské vrchoviny. Nejníže položenémísto (310 m n.m.) je při ústí Žbánovskéhožlebu a nejvýše položené místo (650 m n.m.)se nachází na západní hranici újezdu nedalekood obce Drahany. Z ekologického hlediska jetoto území stabilní s velmi malým poško-zením přírody a krajiny. V severní části újezdunalezneme především staré původní bukovéporosty, v jižní části převládá smíšený ajehličnatý les (buk lesní, dub zimní, habrobecný, smrk ztepilý, borovice lesní, modřínopadavý a jedle bělokorá). Uprostřed újezdu sena některých místech nachází otevřené bezleséplochy sloužící k výcviku vojsk (střelnice aautodromy). Toto bezlesí je obklopeno velicecenným ochranným pásmem z přirozenýchlistnatých porostů (bříza bělokorá, dub zimní,habr obecný, buk lesní, s místy vtroušenýmijehličnany smrkem ztepilým, jedlí bělokorou amodřínem opadavým) bez lesní hospodářskéčinnosti.Oblast výzkumu se nachází v severovýchodníčásti vojenského újezdu (střed lokality:49°27’14.096"N, 16°57’9.283"E), 2,5 kmzápadně od obce Žárovice. Tvoří ji náhorníplošina mírně se svažující k východuv nadmořské výšce 420-430 m n.m. Do plochyje zaříznutý počátek žlíbku s občasnouvodotečí. Dřeviny jsou na tomto místězastoupeny prosychajícím dubem zimnímVýzkumný projekt RAS – hnízdění lejskabělokrkého v umělých dutinách veVojenském újezdu Březina
Page 6
ZPRÁVYRAS20106ZPRÁVY RAS(95%). Zbylých 5 % roztroušeně doplňujejedle bělokorá, smrk ztepilý, modřín opadavý abuk lesní. Stáří porostu je 100-120 let. Bylinnéi křovinné patro je velice chudé (lipnice hajní,starček hajní, bika hajní, strdivka nicí, růžešípková, ostružiník ježiník, maliník obecný).Výzkum hnízdních populací lejska bělokrkéhov umělých dutinách jsem zahájil v roce 2004,kdy jsem vyvěsil prvních 24 budek. V dalšíchletech jsem počty budek navyšoval až nasoučasných 105 (tabulka 1). Budky, kteréTabulka 1: Velikost studijní plochy a počet vyvěšenýchbudek v jednotlivých letech výzkumu.jsem rozmístil plošně v průměrné vzdálenosti40m od sebe, jsou klasickým sýkorníkem ovnitřních rozměrech 25 x 12 x 12cm s vle-tovým otvorem o průměru 3,2 cm. Aby jejichkontrola byla co nejpohodlnější, použil jsempředevším typ s vyklápěcí přední stěnou (obr.1). Velmi se mi tento způsob otvírání osvědčilpři odchytech dospělců, při kroužkovánímláďat a rovněž při podzimním čištění. Budkyjsem umístil přibližně do výšky 160 cm nadzem. Zevnitř je hnízdní prostor chráněný předpredátory destičkou 7x3 cm umístěnou cca2 cm pod vletovým otvorem. Dlužno dodat, žetato ochrana funguje pouze proti kunám. Taktochráněným budkám se navíc vyhýbá brhlíklesní.V budkách dosud zahnízdilo 8 druhů ptáků(tabulka 2). Z tabulky je zřejmé, že sledovanáplocha začala být vhodná pro použití metodyRAS v případě sýkory koňadry v roce 2007,kdy byl počet budek navýšen na 92ks av případě lejska bělokrkého až v roce 2009po navýšení počtu budek na 105. Je zde takédobře patrné, jak zvýšení hnízdní nabídkypomocí umělých dutin dopomohlo k za-hnízdění lejska bělokrkého, který se dříve natéto lokalitě vyskytoval jen sporadicky nebovůbec ne. Důvod je asi prostý – přirozenédutiny byly před jeho příletem na hnízdiště jižobsazeny silnějšími sýkorami a brhlíkem.První přílety samců lejska bělokrkého nahnízdiště spadají do druhé dekády měsícedubna. Nejčasnější přílet jsem zaznamenalv roce 2007 a to 11.4. Hned po příletu prvníchlejsků začínám pravidelně kontrolovat budky.Podle data snesení prvního vejce, velikostisnůšky, počátku inkubace a data líhnutívytvořím kroužkovací plán. Datum sneseníprvního vejce udává obrázek 2.Jako první začínám kroužkovat inkubujícísamice, které odchytím do ruky přímo nahnízdě. Ale pozor! Aby samice snůškuneopustila, musí na snůšce sedět nejméně 1týden! Po okroužkování nebo odečtu kroužkuvrátím samici vletovým otvorem zpět nahnízdo. Otvor pak na chvíli uzavřu (např.kapesníkem). Když je v budce klid, kapesníkopatrně odstraním a pomalu v tichostiodcházím. Mláďata kroužkuji od sedmého dnejejich věku. V tomto období začínámodchytávat samce a také samice, které se minepodařilo okroužkovat při inkubaci.K odchytu využívám tzv. „průletku“Rokpočet budekVelikost studijníplochy (ha)2004243,520058411,520068611,520079212,0200810514,0200910514,0201010514,0Obr. 1
Page 7
ZPRÁVYRAS2009ZPRÁVY RAS7Obr. 2 Časový průběh hnízděnízhotovenou z kancelářských svorek (obr. 3). Tupřipevním nad vletový otvor do budky.Průletku je dobré pode-přít například stéblem(obr. 4). Tím jsou ptáciméně opatrní a většinoudo 30 minut je v budcejeden z rodičů (často ioba) lapen. Pak pod-sunutím pod vyklápěcípřední stěnu budkyzakryji celý hnízdníprostor plexisklovoudestičkou (obr.5),ve které je uprostřed otvor. Tím prostrčím rukua odlovím dospělce.Dbám na to, abyp r ů letky nebylyv budce umístěny vícjak 30 minut. Zásadněnekroužkuji v dobědéletrvajícího špatné-ho počasí (zima adéšť), kdy je nedo-statek potravy a každérušení na hnízdě můžemít pro celou snůšku negativní následky.Kromě kroužkování, zpětných kontrol asledování základní hnízdní bionomiezaznamenávám u obou pohlaví délku levéhokřídla a u samic stupeň rozvoje hnízdní nažiny.V hnízdní sezóně 2010 jsem za tímto účelemprovedl na studijní ploše 16 kontrolníchnávštěv a strávil zde celkem 43 hodin.V průběhu let 2006-2010 jsem okroužkovalcelkem 464 mláďat, 48 samic a 40 samců.Zpětně jsem odchytil 37 samic a 26 samců.V roce 2010 jsem díky zpětným odchytůmdospělců okroužkovaných v průběhu minulýchlet mohl sestavit věkové kategorie hnízdícíchpárů (tabulka 3). Hnízdní úspěšnost lejskabělokrkého zachycuje tabulka 4. Ztráty navejcích byly zapříčiněny opuštěním hnízda apredací snůšek plchem velkým. K opuštěníhnízda může dojít z řady důvodů. NapříkladObr. 3Obr. 4Obr. 5
Page 8
ZPRÁVYRAS20108ZPRÁVY RASvyrušením samice v počátku inkubace, predacíjednoho z páru mimo budku a také zabitímjednoho z nich, když omylem vletí do budky,kde právě inkubuje sýkora koňadra. Ta je v tutodobu velice agresivní a zpravidla takovounávštěvu trestá smrtí – zobákem prorazí lebku amrtvolku zastele do svého hnízda. Ztráty namladých byly způsobeny špatným počasím(hlavně v letech 2009 a 2010), predací plchemvelkým a nemocemi.Jak je z výše uvedeného patrné, patří lejsekbělokrký skutečně k velmi vhodným druhůmpro výzkumný projekt RAS. Zvládne jej izačínající nebo méně zdatný ornitolog. Jistéproblémy mohou nastat při výrobě budek.Výroba a rozmístění 100 (či raději více) dávskutku docela slušně zabrat. Taktéž vhodnálokalita v rozumné vzdálenosti od domovanemusí být “po ruce”. Určitě doporučuji ozamýšlených aktivitách předem uvědomitmajitele či hospo-dáře lesního celku. Jednak jeto slušnost, jednak může být (vlastník pozemku)i pro Vás zdrojem celé řady cenných aužitečných informací. Navíc budete potřebovatpovolení ke vjezdu do porostu. A pokud se vámhospodáře podaří zaujmout a získat jeho přízeň,možná vám pomůže při výrobě nebo vyvěšeníbudek. Když toto všechno zvládnete, můžetespustit svůj vlastní výzkum. Pak vám jistěpokvetou „budkařské růže“.Tabulka 5: Počty vajec v úplných snůškáchpočet vajec ve snůšce 3 4 5 6 7 8počet případů3 8 13 36 45 4roksýkorakoňadralejsekbělokrkýsýkoramodřinkasýkorauhelníčekbrhlíklesníšoupálekdlouhop.krutihlavobecnýsýkorababkacelkemhnízdpočetvyvěšenýchbudekpočethnízd nabudku20049022100014230,61200526462200040840,48200618552100031860,362007261594020157920,62200827211464221771050,73200924341131130771050,73201030341364310911050,87obsazenostbudek160113602513862387Tabulka 2: Obsazenost budek jednotlivými ptačími druhy v průběhu sedmi let studia.rokpočethnízdpočetsnesenýchvajecprůměrnávelikostsnůškypočetvylíhlýchmláďatztráty navejcíchztráty namladýchzrátycelkempočetvyvedenýchmláďathnízdníúspěsnost%20054256,25223141783220065306,002919102067200715875,80691852364742008211336,3312310405083622009342126,241902290112100472010311865,6216229316013169celkem2005-20101106736,125957818926740660Tabulka 4: Základní údaje (z ukončených snůšek) hnízdní bionomie lejska bělokrkéhověkovákategoriesamicpočetvěkovákategoriesamcůpočet2K22K83K43K4+2K34K3+4K2+2K6Tabulka 3: Věk hnízdících lejsků bělokrkých(n=32) v roce 2010
Page 9
ZPRÁVYRAS2010ZPRÁVY RAS9Vymezení hnízdního obdobív metodice k projektu RASPetr Klvaňa, KS NMProjekt RAS je zaměřen na určení mírypřežívání dospělců dané hnízdní populace.Jelikož metodika je založena na zpětnémodchytu jedinců v následujících letech, jevelmi důležité správné vymezení hnízdníobdobí, po které lze odchyty jedinců provádět.Zmíním dva hlavní důvody, proč je důležitéjednotné vymezení hnízdního období usledovaného druhu.První je metodický:pouze data sbíranájednotnou metodikou lze později plnohodnotněvyužít. Proto bych chtěl požádat všechnykroužkovatele o dodržování daného hnízdníhoobdobí, protože ptáci kontrolovaní mimo totoobdobí nebudou do budoucích analýz zahrnuti.Druhým důvodem je poloha České republiky,která má za následek poměrně výrazný průtahřady druhů ptáků přes naše území. Přílišdlouhé hnízdní období s sebou nese vysokoupravděpodobnost, že budou do výsledkůzařazeni i protahující jedinci, jejichž nepří-tomnost v následujících letech může výraznězkreslit výsledky. Proto je stanovené hnízdníobdobí u většiny druhů kratší než hnízdníobdobí určené např. na základě nálezů prvníchnebo posledních hnízd. Kroužkovatel by mělpři odchytu jedince ve stanoveném období míttéměř jistotu, že se jedná o příslušníka našíhnízdní populace a nikoliv o pozdně či časněprotahujícího ptáka ze severnějších oblastí.Hnízdní období bylo u většiny druhůvymezeno na základě kroužkovacích dat, kteráumožňují stanovit časový průběh tahu cizíchptáků. U druhů, u nichž je datový soubornedostatečný, jsme hnízdní období stanovili nazákladě terénních zkušeností našich kroužko-vatelů. Je nasnadě, že u těchto druhů je hnízdníobdobí stanoveno více konzervativně, aby bylapravděpodobnost chyby co nejnižší.Přesto by měl kroužkovatel i na začátkustanoveného hnízdního období pozorněsledovat znaky, které by mu mohly pomociidentifikovat protahujícího jedince. Je tozejména nápadně větší množství podkožníhotuku, které indikuje neukončení jarní migrace.Hnízdní období u vybraných druhůSkřivan lesní 16.4. - 15.8.Břehule říční 1.6. - 15.8.Vlaštovka obecná 16.5. - 15.8.Jiřička obecná 16.5. - 31.8.Linduška lesní 1.5. - 31.7.Linduška luční 1.4. - 31.8.Konipas horský 1.4. - 31.7.Střízlík obecný 1.5. - 31.8.Červenka obecná 16.4. - 31.8.Slavík obecný 16.5. - 31.7.Slavík modráček 16.4. - 31.7.Rehek domácí 16.4. - 31.8.Rehek zahradní 1.5. - 31.7.Bramborníček hnědý 16.5. - 31.7.Kos černý 1.4. - 31.7.Drozd zpěvný 1.4. - 15.8.Cvrčilka slavíková 1.5. - 15.7.Cvrčilka zelená 1.5. - 31.7.Cvrčilka říční 1.6. - 31.7.Rákosník velký 16.5. - 15.7.Sedmihlásek h ajní 16.5. - 31.7.Pěnice vlašská 1.5. - 31.7.Budníček větší 1.5. - 31.7.Budníček lesní 16.5. - 31.7.Králíček obecný 1.5. - 15.8.Králíček ohnivý 16.4. - 15.8.Lejsek šedý 16.5. - 15.8.Lejsek bělokrký 1.5. - 31.7.Brhlík lesní 1.4. - 31.7.Šoupálek krátkoprstý 1.4. - 31.7.Šoupálek dlouhoprstý 1.4. - 31.7.Ťuhýk obecný 16.5. - 31.7.Špaček obecný 1.4. - 31.8.Vrabec domácí 1.4. - 31.8.Vrabec polní 1.4. - 31.8.Pěnkava obecná 15.4. - 31.8.Strnad obecný 1.5. - 31.8.Strnad rákosní 16.4. - 31.8.
Page 10
ZPRÁVYRAS201010ZPRÁVY RASNaše zkušenosti s krutihlavemobecnýmAnna PikešováPočet námi odchycených krutihlavů se jižpřehoupl přes stovku, přesto žádný jiný pták,první káně, sojka ani krahujec, nevyvolá takovénadšení jako každý další odchycený krutihlav.Odchyt krutihlava je totiž vždy výjimečný, ať jeto váš první nebo stoprvní. Vždyť u kteréhoptáka se vám stane, že proběhne kapsou a uletí,místo do pytlíku vám zaleze do rukávu, v sítikroutí hlavou a při kroužkování se nepere,neklove, ale celou dobu si vás s klidem prohlíží.Stejně jako chování je i odchyt krutihlavaojedinělý. Jedním z “háčků” je prostředí, kterémusí disponovat ovocnými stromy, nejlépehrušněmi, křovinami (hustými) a nízkou trávou,méně frekventovaná silnice je výhodou. Pokudtoto vše dáte dohromady, máte skoro jistotu, žekrutihlava najdete. Dalším bodem je přehrávkahlasu. Jak ochotně vám totiž zareaguje napřehrávku hlasu a nechá se stáhnout i z širokéhookolí, tak obtížně ho dostáváte do sítě. Napřehrávku vydrží reagovat snad hodiny, ovšempouze, když zvolíte ten správný hlas.Krutihlavové jsou totiž velice vybíraví a ze čtyřpřehrávek, kterými disponujeme, reagují pouzena dvě, ty druhé dvě je bez výjimky doslovaodpuzují. Tím nejtěžším je umístění sítě. Kdyžji dáte pod příliš vysoký strom, nesletí dolů,když k nízkému a holému křoví, nepoletí Vámtam. Když je síť u nízkého stromu a hustéhokřoví, ale porosty jsou moc daleko od sebe, takse krutihlav moc rozletí a odrazí se od sítě anakonec, když je síť daleko od vašehostanoviště, tak se ta “potvůrka”, než k ní do-funíte, projde sítí a uletí.Na závěr mohu říci jen jedno: Už aby bylizase zpátky!Odchyt budníčka lesního(Phylloscopus sibilatrix)Jaroslav KubíčekKdyž v dubnových dnech procházím lesnímzákoutím a zaslechnu první sykavý zpěvbudníčka lesního, vím, že přichází můj čas.Budníček lesní mě učaroval nejen svým zjevem,ale hlavně chováním. Neuvěřitelná je reakcezpívajících samců na MP3. Během dubna a vprvní polovině května je odchyt samců pomocízvukové nahrávky téměř stoprocentní. Nejvícemě fascinuje, když okroužkovaný samec ihnedpo vypuštění, zpravidla ještě před dosednutímna první větev, spustí svou melancholickoupíseň.Budníčkům lesním jsem se začal věnovat vroce 2008. Od té doby můj zájem o tento druhrostl a roku 2010 se pro mne stal prioritnímdruhem. A tak jsem v jarních měsících vyráželtéměř denně do lesů v Praze a okolí anaslouchal, odkud zazní známý hlas. Stálo tomnoho hodin času.První výsledky se dostavily v podobě retrapůdvou samců z předchozího roku. Od polovinykvětna mě na hnízdištích provázelo naříkavévarování. Za takové situace stačilo na chvíliusednout a pozorně sledovat pohyb starých
Page 11
ZPRÁVYRAS2010ZPRÁVY RAS11ptáků. Ti během krátké chvíle slétnutím na zemsvé hnízdo prozradili. Kroužkování mláďatvždy předcházel odchyt dospělých ptáků.K jejich vypuštění došlo až po navrácení mláďatdo hnízda. Ne všechna hnízda odolalapredátorům, a tak bylo vždy milé pozorovatvylétaná mláďata v korunách stromů žadonícío potravu.Sezóna budníčka lesního je krátká. Sotvazačne, rychle končí. Nezbývá než čekat dlouhéměsíce, než jeho hlas bude opět lesem znít.Výsledky výzkumu budníčka lesního přednesl J.Kubíček na 29. aktivu kroužkovatelů vLitomyšli.Z anglického originálu Fame and Fortune:Blackbird Survival in a Thetford Garden ( BTORAS News Number11 / April 2010 )Náš projekt RAS se týká vábení, odchytu abarevného značení místní populace kosůčerných, kterému se věnujeme v období mezibřeznem a koncem června. Zásoby potravy,zahrnující moučné červy, oves a biskupskéchlebíčky, jsou v naší zahradě po celou sezónuvyhledávány místními dospělými kosypřilétávajícími až ze vzdáleností více jak 200 m.Je zajímavé, že v okolních zahradách sevyskytuje opravdu velmi mnoho kosů. V roce2005 nás udivilo odchycených 164 dospělcůběhem hnízdní sezóny .Vysoká populační hustota kosů prozrazuje,že kombinace velkých zahrad se stromy, trávoua keři na lehké písčité půdě je pro ně velmivhodné prostředí. Podpora tak velké kosípopulace souvisí pak i s vysokou produktivitou.Počty dospělých vrcholily zejména v roce 2005.Pak byly relativně slabé sezóny v deštivýchletech 2006 a 2007. V těchto letech bylo i méněmladých, ze kterých se mohla doplnit populacedospělých jedinců.Jednou z výhod kroužkování na stejnémmístě po dlouhou dobu je, že se seznámítes konkrétními jedinci. Strávili jsme spoustu časupozorováním našich barevně označenýchjedinců a nyní máme přes 12 000 záznamůjejich pozorování. S tak dlouhou “šňůrou” datje možné již vypočítat hodnotu přežívání prodospělé jedince nejen mezi roky, ale v našemprojektu vyjímečně pro kosa také mezi různýmiročními obdobími. Sledovali jsme totiž kosynejen v hnízdním období, ale po celý rok. Tenjsme si rozdělili po 2 měsících na 6 period asledovali přežívání mezi těmito časovými úseky.Obecně lze říci, že 2/3 dospělců přežívá každýrok, což je typické pro středně velké pěvce.Při pohledu na hodnoty přežívánív různých ročních obdobích odhalíme velmizajímavou věc:během pozdního léta, podzimu ataké na začátku zimy hyne relativně málo kosů,pouze 9%. Tedy v šesti měsících od srpna doledna. V pozdní zimě mortalita stoupá - 10 %kosů uhyne v únoru a březnu. Neočekávaněvysoká mortalita přetrvává i do jara a léta, kdyaž 20 % kosů hyne během hnízdního období(duben – červenec). Zajímavé je, že jsouv tomto čase rozdíly i mezi pohlavím. Sicemalé, ale jsou. Nižší přežívání je u samcův dubnu a květnu (kdy se chovají velmiZE ZAHRANIČÍSláva a štěstí: kosí život v thetfordské zahradě
Page 12
ZPRÁVYRAS201012ZPRÁVY RASteritoriálně) a pro samice je pak nižší v červnu ačervenci, kdy sedí na vejcích a vyváději mladé,což je zcela určitě velmi rizikové období prokosy.Barevné značení kosů také někdy přineseneočekávaný výsledek. Jeden pták (Homer, jakbyl nazván novinami Daily Mail) kroužkovanýjako jednoroční a později barevně označen jakomladý samec dosáhl národní slávy svýmpravidelným zimováním v jedné zahraděv Devonu.Jeff a Allison Kew začali s projektemRAS v roce 1998 a nyní po 13 letech mají dataz projektů kosa černého, čížka lesního apěnkavy obecné. Zajímavé je, že ve své zahraděv roce 2009 okroužkovali 2011 čížků, což jevíce než celkové počty všech okroužkovanýchčížků z celé Británie mimo Highland a Suffolk.Kompletní studie přežívání u kosa černéhobyla vydána v časopise Avian Biology 41:83-87, 2010. V originále ji můžete naléztna stránkách BTO : HYPERLINK "http://btoweb01.bto.org/sites/default/files/u17/downloads/ringing-surveys/RAS/blackbird_paper.pdf"Zprávy RAS 2/2010zpravodaj projektu RASKroužkovací stanice NMVýkonný redaktor: - Zdeněk ValešFotografie (neoznačené) - Zdeněk ValešKoordinátoři projektu:Zdeněk Valeštel: 604 286 812email: zetval@volny.czPetr Klvaňa (Kroužkovaci stanice NM)tel: 271961256email: petr_klvana@nm.czJak začít s projektem RAS ?Kroužkovatel si může vybratvíceméně jakýkoliv druh, okterém si myslí, že je v jehomožnostech odchytit minimálně10 samců (lépe 30-40 jedinců) zajednu hnízdní sezónu.Lokalita, na které se budekroužkovatel věnovat RASu, byměla být celistvá a mělo by se naní vyskytovat minimálně 20-30párů zvoleného druhu. Samotnápráce na projektu RAS jeomezena hnízdní doboujednotlivých druhů. Odchyty lzeprovádět jakoukoliv povolenou odchytovoumetodou.Kroužkovatel by si měl být vědom, že projekt RASje prováděn v citlivém období, které je důležité proudržení ptačích populací, a proto by měl svouaktivitu rozvrhnout tak, aby hnízdící ptáky rušil conejméně.Podrobnější informace najdete na stránkách společnostiwww.czechringing.com, nebo si o ně můžete napsat na mailzetval@volny.cz
Ceci est la version HTML du fichier http://krouzkovaniptaku.cz/dokumenty/zpravyras_1-2009.pdf. Lorsque Google explore le Web, il crée automatiquement une version HTML des documents récupérés.
Astuce : Pour trouver rapidement votre terme de recherche sur cette page, appuyez sur Ctrl+F ou sur ⌘+F (Mac), puis utilisez la barre de recherche.
Page 1
2009PRVNÍČÍSLOZPRÁVY RAS1Zprávy RASO projektuRASRAS ( Retraping Adult forSurvival ) volně přeloženo jakoopakovaný odchyt dospělýchjedinců pro určení mírypřežívání, je kroužkovací projekt,který je založen na zpětnýchodchytech hnízdících ptáků natéže lokalitě. Získaná data námpak dovolí stanovit meziročnímírupřežíváníjedincůjednotlivých druhů v různýchbiotopech. Výsledky projektunám mohou pomoci pochopitpříčiny změny početnosti ulokálních populací. Tedy to, zdaje pokles či vzestup početnostisledované populace způsobenmírou přežívání dospělců -ztrátami na zimovišti či běhemtahu ( u migrantů , špatnýmipodmínkami pro přezimování ( ustálých druhů ) nebo zda mámehledat příčinu poklesu např. vnízké hnízdní úspěšnosti. Jakmilese nám to podaří zjistit, lze protyto druhy navrhnout efektivníochranná opatření.Projekt byl zahájen v roce 1998 veVelké Británii. V současné dobězde běží již jedenáctým rokem aletos bylo registrováno 92projektů u 34 druhů.Výsledky, které z projektu jižbyly publikovány vycházejí takéz dat starších. Je to tím, že mnozíkroužkovatelé se podobnéproblematice věnovali již předzahájením RASu a jejich údajebyli tak ucelené, že je bylo možnovyužít i pro dlouhodobévyhodnocení míry přežíváníněkterých druhů.-Zdeněk Valeš-Retraping Adults for SurvivalOpakovaný odchyt dospělců pro určení míry přežíváníO projektu RASNěkolik úvodníchslov o projektu,který vyhlásila vroce 2009Kroužkovacístanice jako jeden zprioritníchprogramů.RAS u násPrvní rok projektupřinesl 14 projektůu 10 druhů.Strana 2-3Kroužkováníbřehule říční vkoloniiPřeklad anglickéčlánku z RASNews.Strana 4-5Informace prozájemce o projektRASNěkolik poznámekk projektu.Strana 6Ročenka12/2009
Page 2
RASZPRÁVY20092ZPRÁVY RASRok 2009 - 1. ročník projektu RASPrvní rok tohoto nového projektu kroužkovací stanice přinesl 14 zaregistrovaných projektů.Jejich výsledky jsou základem pro získání důležitých informací o míře přežívání některýchnašich ptačích druhů. Věřím, že stávající kroužkovatelé vytrvají a příští rok rozšíří početprojektů další zájemci.RAS - 1. ročník projektuV roce 2009 proběhla zahajujícísezóna projektu RAS, kterýKroužkovací stanice zařadila mezipodporované kroužkovací programy.Přesto, že na organizaci prvního rokuprojektu bylo poměrně málo času,přihlásilo na naši výzvu relativněhodně zájemců a po sezóně jsmezískali data ze 14 projektů sledujícímíru přežívání u 10 ptačích druhů.Tento výsledek je jistě slibnýmprvním krokem.Nejoblíbenějším druhem se stalabřehule říční. I ze zkušenostíbritských kolegů je patrné, žebřehule je velmi vhodná prosledování míry přežívání. Potvrzujíto i odchyty Jiřího Sviečky a PetraPavelčíka, kdy při 6 návštěváchv kolonii břehulí v pískovnách uPolešovic (UH) nachytali okolo 90%všech dospělých jedinců. Podobněúspěšné odchyty měl i týmkroužkovatelů okolo JaroslavaVeselého, kdy na pískovně v Bělči(BE) odchytali více jak 60 %dospělců během pouhých 2 návštěv.Podobně úspěšné odchyty lze provésti u příbuzného druhu – vlaštovkyobecné. Jaroslav Cepák odchytil při3 návštěvách na statku v Lužnici(JH) přes 80% dospělých jedinců.Zde je však potřeba zmínit, žeúspěšné odchyty dospělýchvlaštovek lze provádět pouzev objektech, ve kterých se dajíuzavřít okna a další únikové cesty.Tento fakt bohužel odchyt vlaštovekve většině kravínů znemožňuje.Relativní snadnost odchytůvlaštovkovitých ptáků na vhodnýchlokalitách umožňuje získat velmirozsáhlé soubory dat, které jsoudůležité při přesném výpočtu mírypřežívání.Dalším druhem, kterému se věnujevíce než jeden projekt je ledňáčekříční. Po přednášce Pavla Čecha naletošním Aktivu kroužkovatelů sezdá, že bychom se u tohoto druhumohli dočkat velmi zajímavýchvýsledků. I zde se podařilookroužkovat okolo 80% dospělýchjedinců na sledované lokalitě.Vhodnými druhy pro RAS jsou ty,které ochotně obsazují vyvěšenébudky. To dokládá projekt u budkovépopulace lejska bělokrkého. JanStříteský označil na své lokalitětéměř 80% populace dospělců a přes100 mláďat. Zároveň se věnuje ihnízdní úspěšnosti ve vyvěšenýchbudkách.Projekt Petra Procházky, kterýsleduje populaci rákosníka velkéhona Mutěnických rybnících, užprobíhá několik let. Pro účely RASutak lze využít jeho data od roku2007, kdy začal podrobně sledovattuto populaci rákosníka velkého.Každý rok se jemu a jeho kolegůmdaří označit více jak 90% místnípopulace. Tento projekt může býtp ř íkladem i pro ostatníkroužkovatele, kteří se dlouhodoběvěnují konkrétnímu druhu. Pokudmají výsledky, které aspoň částečněsplňují kritéria RAS, lze jesamozřejmě zpětně využít a o to
Page 3
RASZPRÁVY2009ZPRÁVY RAS3cennější a dlouhodobější údajezískat.Projekt RAS může přinést velmicenné výsledky i u druhů, u nichžzatím metoda klasické kroužkovánípřinesla minimální poznatky otahových zvyklostech. Jedním z nichje cvrčilka zelená, u níž zahájilprojekt RAS Jiří Sviečka. Navybrané lokalitě se mu podařiloodchytit v hnízdní době dokonce100% dospělých samců.Mezi další úspěšné projekty patříRAS Jiřího Brožka u bramborníčkahnědého. Podařilo se mu označit50% dospělců. Vojtěch Volf si vybraldo svého projektu jako cílový druhvrabce domácího, který je aledruhem, u kterého se retrapyzískávají velmi obtížně. Zde by bylomožná vhodnější zavést barevnéznačení a označené jedinceodečítat.Závěrem lze říci, že dataz projektů za první rok jsouvelmi nadějná a povzbudivá.Ukazuje se, že systematickýmkroužkováním jednoho druhulze označit téměř 100% místnípopulace a tu pak sledovat nejens cílem určit meziroční mírupřežívání, ale i získání dalšíchcenných dat.kroužkovatelptačí druhPetr Procházka, Milica Požgayovárákosník velkýMichal Pešata, Vladimír Lemberkbřehule říčníJiří Sviečka, Petr Pavelčíkbřehule říčníZdeněk Valeš, Jaroslav Veselý, Frant.Novák a kol.břehule říčníJiří Sviečkacvrčilka zelenáJiří Brožekbramborníček hnědýJiří Brožekledňáček říčníPavel Čechledňáček říčníJan Růžička, Aleš Hampl, Petr Havelvlaštovka obecnáJaroslav Cepák, Václav Bartuškavlaštovka obecnáJan Stříteskýlejsek bělokrkýVojtěch Volfvrabec domácíJiří Mikšíčekbrhlík lesníJiří Vaník, Miroslav Horákkrutihlav obecný
Page 4
RASZPRÁVY20094ZPRÁVY RASV článku jsou popsané zkušenosti RAS-kroužkovatelů z Velké Británie ( Grahama Elliotta, Steve Halese, PhilaIrelanda, Toma Dougalla a Alana Robinsona) , které zároveň poskytují jakýsi metodický návod pro kroužkováníbřehulí v hnízdních koloniích.Z anglického originálu RAS NewsDoba návštěvyNejlepším obdobím pro kroužkování břehulí na kolonii je červen až začátek srpna s tím, že nejvíce se odchytáváv prvních dvou dekádách června. V polovině června už je většina kolonií stabilizována a ptáci začínají snášet vejcea krmit první mladé. V tuto dobu se jen vyjímečně vyskytne již vzletné mládě. Kroužkovatelé by si měli všimnout,jestli většina ptáků již nakladla vejce než začne s odchyty. Pokud zjistí, že je ještě brzy, měli by si najít vhodnějšíčas k odchytu a tím se vyvarovat vyrušení či případného opuštění hnízdiště. Nelze předpokládat, že odchyty mohouprobíhat každý rok ve stejný čas. Vše většinou záleží na počasí. Samice často začínají s druhou snáškou, obvykles novým partnerem, jakmile mláďata z první snášky se opeří. Kroužkování v době po první vyvedené snůšce azaložení druhé je nejméně rušivé.Ráno nebo večer ?Odchyt břehulí v koloniích je možný jak ráno, tak i večer. Při ranních odchytech většina kroužkovatelů přicházíještě před svítáním a připraví si sítě ještě před tím, než ptáci opustí své nory. Jakmile ptáci začnou opouštět kolonii,mnoho z nich vletí přímo do sítě a je tak možné pochytat mnoho jedinců z kolonie hned první hodinu. Ranníkroužkování je také vhodnější proto, že máte spoustu času pro kroužkování velkých množství ptáků, protože sezlepšují světelné a teplotní podmínky. Někteří kroužkovatelé preferují večerní odchyty, protože nemusí brzoKroužkování břehule říčnív koloniiBřehule říční je vhodným druhem pro projekt RAS, protože je možnéodchytit vysoké množství jedinců během několika návštěv.
Page 5
RASZPRÁVY2009ZPRÁVY RAS5vstávat. Většinou se začíná s odchytem okolo 18.00. Je potřeba večer včas stáhnout sítě, aby se břehule mohly vrátitdo svých hnízdních nor ještě před úplným setměním.Umístění sítíIdeální je umístit sítě maximálně 1 metr paralelně před hnízdní stěnu. Obecně jsou nejlepší pro odchyt kratší sítě(10-12 m), protože se tolik nevlní ve větru jako 18 m. Ptáci si rychle zvyknou na přítomnost kroužkovatelů nakolonii. Délka natažených sítí by měla být přizpůsobena velikosti kolonie a počtu kroužkovatelů – pokud je koloniepočetná snadno dojde k rychlému „naplnění“ sítí odchycenými ptáky. Je vhodnější kroužkovat ve dvou as vícelidech, abyste dostatečně rychle ptáky vymotali ze sítí a okroužkovali. Někdy je v písku obtížné vytahovat ptáky zesítí. Abyste udrželi sítě správně napnuté, pokuste se upevnit síť pomocí dvou kolíčků, které umístíte pod dvěnejhořejší lanka. Pozor také na možnost uvolnění písku při umísťování sítí.Doba odchytuDoba expozice sítí záleží na vzdálenosti od hnízdních nor. Pokud jsou sítě velmi blízko (ptáci nemohou volněvlétávat a odlétávat z nor) sítě by neměly být nataženy déle než ½ - 1 hodinu. Pokud mohou ptáci síť přeletovat adostat se do hnízd, je možné nechat síť i déle. Praktickým vodítkem k ukončení odchytu je okamžik, kdy začínáteopět chytat ptáky chycené na začátku odchytu. Zpočátku jsou totiž většinou chytáni ptáci, kteří opouštějí nory anásledně ti, kteří se vrací zpět (nalétávají většinou do spodních polí sítě). Během větrných nebo slunných rán jepočet odchycených ptáků nižší, protože kroužící ptáci na poslední chvíli síť uvidí a vyhnou se jí. Ve velké kolonii jemožné po 30 minutách přemístit síť na jiné vhodné místo.Kroužkování ptákůPo vytažení ze sítě je možné přenášet břehule v sáčcích po 2 - 3 jedincích, pokud jsou sáčky dostatečně veliké a jeodchytáváno velké množství ptáků. Když se kroužkuje v koloniích, mnoho kroužkovatelů pouze zapisuje číslokroužku a nanejvýš zjišťuje věk a pohlaví. Obvykle neměří křídlo a ani nezjišťuje hmotnost. Je to dáno hlavněvelkým množstvím chytaných ptáků a minimalizováním stresu při odchytu. Zaznamenání více údajů je možnépouze ve větším týmu. Určování pohlaví v červnu a červenci je velmi jednoduché - u samic je vyvinuta výraznáhnízdní nažina. Zaznamenání stupně rozvoje hnízdní nažiny umožňuje přesné určení načasování hnízděníkonkrétního jedince.Počet návštěv RASDoporučují se 3 návštěvy během roku a to v minimálně 14-denním odstupu. Ty bývají dostačující k odchytu většinyjedinců a zároveň minimalizují rušení hnízdní kolonie. Při první návštěvě se chytají hlavně dospělci, při druhé sechytají již i mladí ptáci a při třetí i pozdní hnízdiči a jedinci, kteří se přesunuli z jiných lokalit.Několik praktických rad na závěrDbejte na osobní bezpečnost – zejména na místech s pohyblivým pískem a při pohybu na vyšších terasáchv těžených pískovnách! Dávejte též pozor na ztrátu kroužkovacího vybavení v písku v okolí kolonie. V těženýchpískovnách je vždy nutná domluva s majitelem či odpovědným pracovníkem (obvykle všude platí zákaz vstupunepovolaným osobám).S majitelem je vhodné se domluvit na ochraně hnízdiště a úpravě hnízdní stěny. Na jednom RAS-místě ve VelkéBritánii iniciovali vytvoření 36 m dlouhé stěny (obrácené na sever) a okolo 4 m vysoké. To koncentruje ptáky najedno místo a odchyt je tak mnohem jednodušší a bezpečnější - zejména pokud je připravena i římsa dovolujícípohyb kroužkovatele v těsné blízkosti hnízdní stěny._____________________________________________Poznámka pod čarou:Z vlastní zkušenosti musím potvrdit, že zkušenosti s odchytem břehulí jsou prakticky stejné i v našich podmínkách.Pokud se chcete věnovat kroužkování břehulí na nové lokalitě, vždy předem kontaktujte Kroužkovací stanici.
Page 6
RASZPRÁVY20096ZPRÁVY RASZákladní informace pro zájemce o projektKolik jedinců musím chytit?Každoročně by mělo býtdosaženo odchytu nebokontroly minimálně 30-40jedinců ve sledovaném územív hnízdní době. Cílem RAS jepodchytit populaci na danélokalitě tak, abychom si bylico nejjistější, že jsmeodchytili (zkontrolovali)většinu populace.Musím chytit obě pohlaví?Ideálně by měli být chytánijedinci obou pohlaví, ale uněkterých druhů je snazší čijedině možné (bez výraznéhorušení), chytit zástupce pouzejednoho pohlaví.Mohou se kroužkovatmláďata?Mláďata se na lokalitě RASkroužkovat mohou, nicméněpro samotný cíl projektu RASse mláďata kroužkovatnemusí, počítají se pouzeodchyty dospělců.Které biotopy jsou vhodné?Ideální místo je takové, kdepřevládá pouze jeden biotop(křoviny, rákosí, louky,zahrady), není to všakpodmínkou. RAS nesmí býtprováděn na místech, kdeprobíhá CES.Jak velká plocha by to mělabýt?Dostatečně velká, abyzahrnovala silnou hnízdnípopulaci (minimálně 30 párů).Jakou chytací metodu mohupoužít?Všechny povolené metody –sítě, sklopky, kroužkování nahnízdech, zvukovou nahrávkuapod.Mohu použít barevnékroužky?Ano. U některých druhů jesledování jedinců označenýchbarevnými kroužky snazší nežjejich opakovaný odchyt, ikdyž opakované pozorovánímůže být časově náročné.Pokud se rozhodnete značitjedince touto metodou,kontaktujte Kroužkovacístanici.Co musím zapisovat přiodchytu?Je nutné popsat lokalitu, kdestudii provádíte (viz formulář)U každého jedince je povinnézaznamenat číslo kroužku,datum, druh, pohlaví, stupeňrozvoje hnízdní nažiny,tučnost, délku křídla a metoduodchytu.Více informací a potřebnéformuláře získáte ukoordinátorů projektu :Zdeněk Valeštel:604 286 812mail: zetval@volny.czPetr Klvaňatel: 271 961 256mail:petr_klvana@nm.czDalší informce lze získat včasopise Kroužkovatela na webových stránkáchSpolečnostiwww.czechringing.comRole projektu RAS v dlouhodobé výzkumné koncepci Kroužkovacístanice Petr KlvaňaKroužkovací stanice již několik let upozorňuje na prudký rozvoj nových technologií, které umožňují detailněsledovat tah stále menších druhů ptáků. Tento fakt představuje pro metodu klasického kroužkování velkouvýzvu: dokáže nalézt uplatnění i v jiné problematice než „pouze“ ve sledování tahu ptáku a odhalování zimovišťjednotlivých populací?Rozvoj kroužkovací aktivity v nových oblastech lze v Evropě sledovat již několik desetiletí. Kroužkovací stanice sipo publikaci dosud dosažených výsledků v Atlasu migrace vytkla za cíl rozvoj a podporu kroužkovacích projektůzaměřených na sledování populačních změn našich hnízdních populací. Tento cíl je v souladu s trendem, kterýprosazují i ostatní evropské státy. Jsem rád, že vedle dnes již zaběhlého projektu CES probíhá od roku 2009 naúzemí ČR také projekt RAS, jehož realizace jistě v budoucnu přinese cenné výsledky. Přežívání jedinců hnízdníchpopulací je velmi cenný údaj pro účinnou ochranu ptáků a nedá se spolehlivě určit jinou metodou než klasickýmkroužkováním a zpětnými odchyty. Z těchto důvodů zařadila Kroužkovací stanice projekt RAS mezi podporovanéprojekty a bude se snažit rozvoj tohoto projektu podporovat. Pro rok 2010 si mohou kroužkovatelé odečíst cenukroužků použitých pro projekt RAS v letošním roce z objednávky na rok 2010. Jelikož je však množství kroužků ujednotlivých druhů velmi rozdílné, přistoupili jsme od roku 2011 k tomu, že každý, kdo se zapojí do projektu RAS,si bude moci od objednávky kroužků odečíst 500 Kč.Přiznám se, že když přišel Zdeněk Valeš s nápadem, že by se pokusil projekt RAS rozběhnout v České republice,byl jsem poněkud skeptický k počtu projektů. O to příjemnějším překvapením byla velmi příznivá odezva a početkroužkovatelů zapojených do prvního roku projektu. Chtěl bych všem zúčastněným poděkovat za jejich práci azejména Zdeňkovi Valešovi, který jako koordinátor akce odvádí obrovský kus neviditelné práce. Bez jeho nadšeníby jistě nebyl projekt RAS v České republice vůbec zahájen.